Greenwashing v architektuře
Greenwashing: Výzva i zodpovědnost
V éře rostoucího zájmu o udržitelnost narůstá i riziko greenwashingu. Tento fenomén, kdy jsou environmentální tvrzení přehnaná nebo zcela zavádějící, přitahuje pozornost nejen spotřebitelů, ale i profesionálů v odvětví stavebnictví a architektury. Místo skutečné změny se někdy volí marketingové taktiky, které spíše manipulují s dojmy, než odrážejí realitu.
Around Zero, Are You a Victim of Greenwashing? https://medium.com/@Around-Zero/are-you-a-victim-of-greenwashing-9b0e90b258b9
Moderní marketingová past na spotřebitele
Greenwashing, poprvé definovaný ekologickým aktivistou Jayem Westerveldem v 80. letech, se stal běžnou praktikou napříč různými průmyslovými odvětvími. Původní příklad – hotely nabádající ke znovupoužití ručníků „kvůli ochraně přírody“, přičemž skutečným cílem byla úspora nákladů – dnes reprezentuje širší problém zavádějících tvrzení. Týká se to i termínů jako „přírodní“, „udržitelný“ nebo „zelený“, které často postrádají přesný obsah nebo oporu v datech.
Tato analýza online, tištěné, vysílané a osobní komunikace shrnuje 10 znaků greenwashingu. Původně byla publikována v roce 2008 a pomáhá spotřebitelům rozpoznat greenwashing, firmám se mu vyhnout a dalším subjektům jej předcházet: https://www.wearefuterra.com/thinks/the-greenwash-guide
Ve stavebnictví a architektuře je situace obdobná. Některé projekty prezentují udržitelnost na základě dílčích kroků, například použitím obnovitelných materiálů v jedné části stavby, zatímco zbytek projektu vykazuje vysokou uhlíkovou stopu. Dalším příkladem je zneužívání neuznávaných certifikací, které nesplňují potřebné standardy. Takové přístupy nejen podrývají důvěru klientů, ale ztěžují prosazování reálných ekologických inovací.
Jak se greenwashingu v architektuře vyhnout
Architekti by měli přijmout odpovědnost za to, aby jejich ekologická tvrzení odpovídala realitě. Zde jsou tři základní kroky, které mohou pomoci zajistit transparentnost a eliminovat riziko greenwashingu:
Měření skutečných dopadů: Každý projekt by měl být analyzován z hlediska uhlíkové stopy, spotřeby energie, vody a produkce odpadu. K tomu lze využít nástroje, jako je One Click LCA, který poskytuje podrobnou analýzu životního cyklu budovy. Více informací: One Click LCA.
Transparentní komunikace: Sdílení procesů a výsledků s klienty i veřejností pomáhá budovat důvěru. Pravidelné zprávy o udržitelnosti, podobně jako to dělají firmy jako Skanska, mohou být užitečným nástrojem.
Více informací: Skanska Sustainability Reports.Certifikace založené na důvěryhodných datech: Respektované certifikace, jako jsou LEED, BREEAM nebo WELL, poskytují objektivní měřítko udržitelnosti. Například budova The Edge v Amsterdamu s certifikací LEED Platinum kombinuje energetickou efektivitu a technologické inovace.
Tyto strategie pomáhají nejen zabránit greenwashingu, ale i posilují důvěryhodnost architektů a firem, které je aplikují.
Na co bychom jako architekti měli dávat pozor
Transparentnost je základním pilířem odpovědného přístupu. Každá fáze projektu by měla být podpořena měřitelnými daty a odbornými analýzami. Spolupráce s profesionály na environmentální problematiku a využití certifikací s přísnými standardy pomáhá zajišťovat, že ekologická tvrzení jsou podložená a důvěryhodná.
Architektonické návrhy by měly reflektovat principy cirkulární ekonomiky – minimalizovat odpad a integrovat recyklované materiály. Zároveň by měly klienty edukovat o skutečných dopadech jejich projektů, aby nebyli zaváděni nepravdivými tvrzeními.
Pouze transparentní a odpovědný přístup nejen buduje důvěru mezi klienty a odborníky, ale přispívá i k celkové důvěryhodnosti odvětví. Takové jednání je klíčem k reálnému přínosu pro budoucnost architektury i planety.
Článek pro vás napsal
Faris Jašarević
A non-conformist creative young architect.
Promítám své kritické a filozofické myšlení do každého projektu a uzavírám koncept jednoduchými řešeními. Snažím se začleňovat principy udržitelné architektury a snižovat negativní dopad současné architektury.
