Low-tech udržitelnost v architektuře

Nízkotechnologický neboli low-tech design v architektuře a urbanismu představuje přístup, který se zaměřuje na jednoduchost, udržitelnost a respekt k přírodním podmínkám i společenským hodnotám. Jde o značně symbiotický přístup, jelikož vychází z přírodních procesů a lokálních zdrojů. Stavby a městské struktury navržené tímto způsobem mají menší ekologickou stopu a lépe se přizpůsobují změnám klimatu i místním podmínkám. Používání přirozených materiálů, pasivních strategií a respekt k tradičnímu řemeslu navíc podporují pestrost krajiny a koloběh živin, zatímco se minimalizuje energetická i materiálová náročnost.

Tento přístup nelze vnímat pouze jako návrat k minulosti, nýbrž jako promyšlenou adaptaci osvědčených principů. V České republice existuje celá řada regionálních stavebních tradic – od roubenek a hrázděných domů v podkrkonoší, přes hliněné domy na jižní Moravě až po kamenné chalupy v horských oblastech. Všechny tyto typologie vycházejí ze znalosti místního klimatu, materiálů a řemeslné dovednosti.

Důležité je také zapojení komunity, ať už při plánování (workshopy, veřejné debaty) či samotné realizaci (společné brigády, vzdělávací akce pro veřejnost). Tím se posiluje udržitelnost nejen environmentální, ale i sociální, a prodlužuje morální životnost.

Hlavním přínosem je nižší dopad na životní prostředí, zdravější vnitřní prostředí a posílení sociálních vazeb. Současně však vyžaduje aktivní účast obyvatel, citlivé plánování a ochotu měnit dosavadní návyky.

Low-tech urbanismus

V rámci nízkotechnologického přístupu k urbanismu se klade důraz na efektivní rozložení funkcí v sídlech – od bydlení přes služby a obchody až po pracovní místa a veřejné instituce. Ideálem je, aby vše bylo dostupné v docházkové či dojezdové vzdálenosti na kole. Tím se omezuje závislost na automobilové dopravě, snižuje se hlučnost, prašnost a celkové emise. Důležitou roli zde hraje podpora hromadné dopravy a rozvoj cyklistických a pěších tras. Díky lepší prostupnosti městského prostoru se zvyšuje kvalita života, bezpečnost obyvatel a zároveň se minimalizuje energetická náročnost spojená s dopravou.

Důležitá je také práce s městskou zelení ve formě parků, zahrad a stromořadí, které regulují teplotu odpařováním vody a stíněním, zachycují prach a zlepšují kvalitu vzduchu. Zelené plochy vytvářejí vhodná stanoviště pro hmyz a drobné živočichy, čímž zvyšují biodiverzitu i v hustě zastavěných oblastech, a díky schopnosti zadržovat dešťovou vodu mohou zmírňovat riziko lokálních záplav. Kromě toho také zlepšují psychickou pohodu obyvatel.

Low-tech výstavba

Principy fungování budov

Zatímco high-tech řešení vyžadují náročnou výrobu, specializované materiály a vysokou energetickou spotřebu, low-tech přístup se zaměřuje na využití místních zdrojů, minimalizaci složitých technologií a čerpání z tradičních postupů a přírodních zákonitostí.

Příklady uplatňovaných principů:

  • Funkční dispozice
    Místnosti citlivější na teplotu a světlo (např. obývací pokoj či ložnice) se orientují na prosluněnou stranu, zatímco schodiště nebo chodby slouží jako přechodová zóna proti ztrátám tepla.

  • Solární zisky
    Větší prosklené plochy na jižní fasádě spolu s dostatečnou hmotou stěnových konstrukcí (např. kamennými, cihlovými či hliněnými stěnami) minimalizují potřebu aktivního vytápění v chladných obdobích díky solárním ziskům a akumulaci tepla v konstrukcích.

  • Přirozené větrání
    Promyšlené otvory a ventilační průduchy umožňují cirkulaci vzduchu bez nutnosti složitých elektrifikovaných systémů.

  • Zachytávání dešťové vody
    Jednoduché okapní systémy s nádržemi slouží k opětovnému využití vody na zalévání nebo splachování.
    Stínění
    Převisy střech, pergoly, popínavá zeleň či stromy pomáhají chránit interiér před letním přehříváním.

  • Izolace
    Správným použitím tepelně-izolačních materiálů se minimalizují tepelné úniky

Gernot Minke - dřevo-hliněné domy, Ekovesnice Kassel, Německo (http://gernotminke.gernotminke.de/projects/)

Materiály

Často se pracuje s minimálně zpracovanými materiály dostupnými v okolí stavby, čímž se snižuje spotřeba energie, uhlíková stopa a množství nerozložitelných a toxických odpadů při výrobě a výstavbě. Podpoří se tím také místní ekonomika, a udržují tradice. Pro možnost využití některých materiálů je potřeba kvalitního návrhu - například ochrana hliněných konstrukcí před vodou přesahem střechy umožňuje minimalizaci pojiv jako např. cement.

Příklady používaných přírodních materiálů:

  • Dřevo
    Snadno dostupné v českém prostředí, vhodné pro masivní srubové i panelové a lehké rámové konstrukce.

  • Hlína
    V podobě dusané hlíny, nepálených cihel nebo hliněných omítek poskytuje výbornou akumulační schopnost a reguluje vlhkost vzduchu v interiéru.

  • Sláma
    Cenově dostupné balíky se skvělými izolačními vlastnostmi, které lze kombinovat s hliněnými omítkami a dřevěnou konstrukcí.

  • Kámen
    Akumuluje teplo a má dlouhou životnost. Dobře odolává náročným podmínkám třeba v horských regionech.

  • Konopí a rákos
    Uplatňují se ve formě izolačních desek, rohoží či konopně-vápenných směsí.

  • Recykláty z odstraněných staveb a odpadu

Při správném návrhu a provedení mají i takové materiály a konstrukce dlouhou životnost. Navíc je jejich údržba a oprava snadnější díky dostupnosti zdrojů a nižší potřebě specializovaných technologií. Pokud stavba doslouží, představuje pak její odstranění menší zátěž pro životní prostředí díky rozložitelnosti nebo znovu-použitelnosti konstrukcí - zejména pokud jsou využity modulární principy.

Michael Reynolds - Erathship Biotecture (https://urbannext.net/earthship-biotecture/)

Využití zeleně a rostlin

Low-tech stavby pracují také se zelení jakožto přirozeným „regulátorem“ životního prostředí. Vegetace, ať už v podobě fasád osázených popínavými rostlinami, zelených střech či městských parků, přispívá ke snižování teplot v interiéru a exteriéru, zvlhčuje vzduch a zlepšuje kvalitu ovzduší zachytáváním prachu a škodlivin. Stromy a keře navíc vytvářejí stín, čímž napomáhají pasivnímu chlazení během horkých měsíců.

  • Ozeleněné fasády a zelené střechy: Redukují tepelné ostrovy měst, snižují přehřívání interiérů stíněním, zlepšují tepelnou izolaci a zachycují prach.

  • Městská zeleň (parky, stromořadí, ...): Ochlazuje okolí odpařováním vody a vytváří prostory pro setkávání komunity.

  • Komunitní zahrady: Lidé si sami pěstují potraviny, což posiluje soběstačnost, snižuje závislost na dopravě a podporuje sociální vazby. Pokud jsou zahrady permakulturní, podporují také lokální biodiverzitu

Živé rostliny se dají využít i jako samotné stavby nebo stavební prvky. Tak je tomu například v případě živých mostů rostlých z kořenů fíkovníků v Indii.

Živé kořenové mosty v Indii (https://en.wikipedia.org/wiki/Living_root_bridge)

Low-tech a uživatelé

Low-tech přístupem k udržitelnosti sídel může být také adaptace způsobu života obyvatel - změna návyků a nároků, a aktivní zapojení v komunitách:

  • Snížení energetické spotřeby
    Důsledné využívání přirozeného osvětlení - minimalizace denního svícení, omezení zbytečného vytápění a chlazení - tolerance přirozených výkyvů teplot, úsporné spotřebiče.

  • Udržitelná mobilita
    Přednost hromadné dopravě, cyklistice, chůzi nebo spolujízdě.

  • Sdílené zdroje
    Komunitní dílny, společné zahrady, sousedské kompostéry.

  • Využití přírodních cyklů
    Sběr dešťové vody, kompostování, sezónní stravování.

  • Podíl na komunitní údržbě
    Dobrovolnické akce a sousedské brigády posilují sounáležitost a péči o veřejný prostor.

  • Společné plánování a veřejné debaty

    Přinášejí různorodé podněty a zohledňují potřeby co nejširší skupiny obyvatel

  • Komunitní výstavba

    Posiluje sociální vazby i sounáležitost a zodpovědný přístup obyvatel ke svému životnímu prostředí.

Ruční výstavba hliněných konstrukcí podle Gernota Minke (https://www.tibario.com/earth-minke) a  Anna Heringer, Eike Roswag - Škola METI vystavěná místní komunitou, Rudrapur, Bangladéš (https://www.anna-heringer.com/projects/meti-school-bangladesh/)
 

Článek pro vás napsal

Daniel Hub

Architect, BIM Guru, Responsible Design Champion

Mám na starosti návrhy, prezentaci a dokumentaci projektů většího rozsahu. Snažím se hledat řešení, která dávají prakticky smysl a jsou zodpovědná finančně, environmentálně a kulturně. Pracuji s velkou paletou softwarových nástrojů, což otevírá široké možnosti jak v návrhu, tak v jeho prezentaci. V neposlední řadě mám také na starosti etické hodnoty tvorby ateliéru.

Instagram @hubdaniel

Next
Next

Greenwashing v architektuře