Mindful city design
V dnešním světě, kde se neustále zvyšuje urbanizace, se architektura a urbanismus stávají klíčovými faktory ovlivňujícími kvalitu života obyvatel. Nejde jen o estetiku nebo funkčnost budov, ale také o jejich schopnost podporovat fyzickou a duševní pohodu a zároveň posilovat komunitní vazby.
“My utváříme naše budovy, ony pak utvářejí nás.” Churchillův citát, který i po tolika letech vystihuje, jak architektura a urbanismus mohou ovlivnit nejen způsob našeho života.
Mindful and Conscious Cities
Koncept Mindful City, vědomého města, definuje urbanistický design, který aktivně podporuje duševní zdraví, soudržnost komunity a udržitelnost. Zaměřuje se na tři hlavní pilíře:
Design zaměřený na pohodu
Vytváření městských prostor, které podporují relaxaci, sociální interakci a fyzické zdraví.
Udržitelnost a zeleň
Integrace přírody do městské architektury, která pozitivně ovlivňuje duševní zdraví a ekologii.
Podpora komunitních vazeb
Podpora inkluzivních veřejných prostor, které sbližují obyvatele a zlepšují kvalitu jejich života.
Na rozdíl od vědomých měst se koncept Vědomého města zaměřuje na propojení kognitivní vědy, architektury a urbanistického designu. Architekt Itai Palti a neurovědec Moshe Bar, kteří koncept v roce 2015 představili, tvrdí, že městské prostředí by mělo být navrhováno na základě toho, jak lidé skutečně vnímají prostor a jak na něj reagují. Vědomá města využívají technologie k analýze chování obyvatel a vytváření prostředí, které podporuje jejich fyzické a duševní zdraví.
Jak ovlivňuje design měst naše zdraví?
Dobře navržené městské prostředí může významně přispět k psychické pohodě obyvatel. Přítomnost zeleně, jako jsou parky a městské lesy, poskytuje prostor pro relaxaci a duševní odpočinek. Takové prostory zlepšují kvalitu ovzduší, snižují stres a podporují fyzickou aktivitu, což má přímý pozitivní vliv na duševní zdraví.
Veřejná prostranství navržená s ohledem na sociální interakci, jako jsou náměstí, komunitní centra nebo pěší zóny, umožňují obyvatelům setkávat se, navazovat nové vztahy a budovat silné komunitní vazby. To pomáhá předcházet osamělosti a podporuje celkovou pohodu obyvatel města.
Vypadají takto města budoucnosti?
V Bhútánu se plánuje první "město vědomí" - Gelephu. Tento projekt, navržený ve spolupráci s architektonickým studiem BIG, klade důraz na zelenou infrastrukturu, zelené plochy a pěší trasy. Hlavní myšlenkou je vytvořit město, které přirozeně podporuje meditaci, duševní pohodu a harmonii mezi člověkem a přírodou.
Příkladem uhlíkově neutrální čtvrti je Bahnstadt v Heidelbergu. Má přibližně 6 500 obyvatel a je navržena tak, aby byla energeticky účinná, přičemž budovy spotřebují na vytápění o 80 % méně energie. Infrastruktura zahrnuje více než 3 000 inteligentních měřičů, zelené střechy a rozsáhlé cyklostezky napojené na centrum města. s
Medellín v Kolumbii, kdysi jedno z nejnebezpečnějších měst na světě, je dnes považován za vzor transformace prostřednictvím městského designu. Projekt Metrocable, systém lanovek spojující chudé čtvrti s centrem města, zlepšil mobilitu a sociální začlenění obyvatel. Kromě toho byly vytvořeny komunitní knihovny a veřejná prostranství, která poskytují bezpečné místo pro setkávání a vzdělávání.
Článek pro vás napsala
Bára Laššáková
Bára je studentkou 5. ročníku architektury a urbanismu na FA ČVUT. Je precizní detailistka, pro kterou je klíčová estetika, funkčnost i dokonalé provedení – od prvního konceptu až po finální realizaci.
Během studií absolvovala Erasmus v Barceloně, kde ji inspiroval středomořský přístup k tvorbě prostoru i dynamika života ve velkoměstě.
Vedle architektury a designu má vášeň pro sport a hudbu, což jí pomáhá přicházet s originálními a kreativními řešeními. Kávu nepije, ale nedá dopustit na kvalitní matchu. V kanceláři se stará o rovnováhu mezi prací a životem.
Instagram @bar8ieee