Venice Biennale 2025

Mysleli jste si, že architektura je o domech? Zkuste to znovu.

Letos se Benátky proměnily v laboratoř budoucnosti, kde se potkává umělá inteligence, s roboty, geologií, botanikou, doprovázené Aperol Spritzem namíchaný robotem a kávou z vody z benátského kanálu.

Ani my a světová média se však nemůžeme shodnout, zda trpí letošní  bienále nedostatkem přípravy, až pořiliš technokratickým přístupem, nebo výstava opravdu ukazuje budoucnost architektury?

Měli jsme tu čest být hosty preview letošního biennale architektury v Benátkách. ✌️

I přesto, že se jedná o největší událost architektury, nemůžeme se ubránit dojmu, že letošní bienále ukazuje určitou izolaci světa architektury a architektů vůči veřejnosti a světovému dění.

🤖 Hlavní výstava „Intelligens“: Když vám data odpoví

Hlavní výstava s názvem „Intelligens. Natural. Artificial. Collective.“, kurátorovaná Carlem Rattim, se snaží propojit přírodní, umělou a kolektivní inteligenci. S více než 750 účastníky a 300 projekty v Arsenale nabízí široké spektrum instalací – od robotů míchajících Aperol Spritz po bio-cementové stěny symbolizující populační růst. 

Carlo Ratti, průkopník na pomezí vědy a architektury, se svým týmem v SENSEable City Lab vymýšlí úžasné věci pomocí sledování dat, jež vytváříme. Vychází z pasivních informací, jako jsou naše telefonní hovory či odpadky, které vyhazujeme. Zamýšlí se nad tím, jak s veřejným prostorem kolem nás komunikovat. Jak efektivně propojit digitální svět s fyzickým prostředím.

Carlo Ratti

Práve tento technicistní přístup se velmi propisuje do expozice, která je opravdu hutnou přehlídkou dat, akademických experimentů a alternativních materiálů. Rozhodně doporučujeme si dát opravdu načas. Což nás jako odborníky na cirkulární ekonomiku velice těší, zároveň bychom však očekávali větší posun témat a zejména kladení si otázek, které s aplikací těchto experimentů souvisí, tedy zejména jak je přinést do širšího světa a škálovat tyto experimenty tak, aby byly zajímavé i pro soukromé investory.

Některá média kritizují výstavu za přetížení a nedostatek kurátorské preciznosti. Například The Guardian upozorňuje na „chaotickou směs akademických experimentů, robotiky a AI“, která může návštěvníky spíše zmást než inspirovat.

Ale možná co když právě to je tolik potřebný kvas, který architektura potřebuje pro další posun?

Jaký pavilon my hodnotíme jako nejlepší?

My osobně bychom zlatého lva dali Dánskému pavilonu, který se sám o sobě stal manifestem nakládání s materiály. Místo toho aby vozili novou výstavu, zahájili rekonstrukci pavilonu a ukázali celý proces materiálové přeměny v duchu cirkulární ekonomiky. 

Stavba staveniště ukazuje v reálném čase renovační práce, které kurátor a architekt Søren Pihlmann provádí za účelem vylepšení pavilonu postaveného na konci 50. let dánským architektem Peterem Kochem. Pihlmann doufá, že tímto způsobem čerpání a věnování "pozornosti tomu, co už máme", ukáže hodnotu renovace a opětovného použití v architektuře.

“Je to příležitost poznat syrové bohatství a potenciál, které často přehlížíme, skryté za naleštěnými povrchy, na které jsme zvyklí," uzavírá Pihlmann. "Péče o stávající budovu je mnohem zajímavější a smysluplnější než stavba nové," pokračoval. "Budoucnost architektury možná nespočívá v neustálém rozšiřování, ale v pozornosti k tomu, co už máme."

Více o Dánském pavilonu si můžete přečíst třeba na dezeen

Voda z kanálu? Kafe z kanálu!

S porotou jsme se shodli, že i instalace Canal Café Venice si zaslouží ocenění.

Canal Café nejenže nabízí návštěvníkům jedinečný zážitek, ale také vyvolává diskusi o budoucnosti městského života a roli architektury v řešení ekologických výzev. Tato instalace je příkladem toho, jak může architektura přispět k udržitelnému rozvoji a inovacím ve veřejném prostoru. Canal Café je navrženo jako kavárna, která čistí vodu z benátských kanálů a připravuje z ní espresso. Projekt se zaměřuje na využití místních zdrojů a technologií k transformaci běžného městského prostředí na místo setkávání a reflexe. Více o projektu si můžete přečíst třeba na Dezeen.

A víte, že jsme dělali už něco podobného, before it was cool?

Podobný systém jsme totiž už v roce 2018 uvažovali v našem projektu Veolia Place, který jsme vyvíjeli ve spolupráci s ASIO a pojmenovali jsme jej AQUALOOP. Pokud byste měli vodu na recyklaci, dejte vědět a společně to vymyslíme nejen po technické, ale také po estetické stránce!

Projekt Veolia Place je u nás na webu tady:

A co česká stopa?

I přesto, že náš pavilon je zavřený, česká stopa je všude:) 

Například Chybík+Krištof mají v Albánském pavilonu svůj návrh do Tirany nebo třeba projekt atelieru Lenky Holcnerové v rámci Portugalského Pavilonu Paraído Hoje. S Lenkou jsme také měli možnost se neformálně potkat na Lidu, pokud jedete do Lisabonu, určitě Vás ráda provede svými krásnými realizacemi.

Oh, one more thing!

Pokud byste dat neměli dost, tak doporučujeme související výstavu od OMA/AMO — DIAGRAMMES, o historii a současnosti prezentace dat vizuální formou. Uchvacujicí instalace, kterou doporučujeme už jen proto, abyste navštívili krásný palác Fondazione Prada v Benátkách. 

A pokud se letos do Benátek nedostanete, nezoufejte a nesmutněte a zastavte se u nás v atelieru a projděte si katalog i s dobrou kávičkou :)

A kromě toho všeho jsme si také zvládli zaběhnout pár okruhů v Benátkách. Doporučené trasy najdete na Stravě Kinété níže.