Znáte ten moment, kdy sedíte nad vzorníkem barev, před sebou máte deset různých kartiček a architekt vám s naprosto vážnou tváří vysvětluje rozdíl mezi „pískem zalitým sluncem“, „londýnskou mlhou“ a „pšeničným polem“? Pro laika jsou to prostě desetkrát jinak pojmenované odstíny béžové. Rozhodování v moderních projektech se často odehrává v tak jemných nuancích, až se z toho točí hlava.

Když industriál není šedá krabice, ale setkání architektury, krajiny, umění a designu.

Florenc 21 je nejambicióznější projekt regenerace v centru Prahy, který promění dlouho zanedbanou lokalitu podél rušné dopravní tepny v živou a zelenou novou čtvrť. Regenerace začala mezinárodní soutěží na masterplanu v roce 2021. V rámci naší přihlášky jsme se toho nebáli a rovnou se přihlásili do všech čtyřech zadaných bloků, kde v každém bloku jsme měli možnost koncepčně rozvinout příběh, který definoval jak masterplan tak i místo samo.

Jak vypadá město, které léčí duši i tělo? Urbanizace roste a s ní i potřeba měst, která pečují o naše zdraví, vztahy a životní prostředí. Koncepty jako Mindful City a Conscious City ukazují cestu k městům budoucnosti – takovým, kde design prostoru podporuje duševní pohodu, komunitní soudržnost i udržitelnost. Od zelených čtvrtí v Heidelbergu po transformační projekty v Medellínu – podívej se, jak může architektura skutečně měnit svět kolem nás i v nás.

Nízkotechnologický neboli low-tech design v architektuře a urbanismu představuje přístup, který se zaměřuje na jednoduchost, udržitelnost a respekt k přírodním podmínkám i společenským hodnotám.

V éře rostoucího zájmu o udržitelnost narůstá i riziko greenwashingu. Tento fenomén, kdy jsou environmentální tvrzení přehnaná nebo zcela zavádějící, přitahuje pozornost nejen spotřebitelů, ale i profesionálů v odvětví stavebnictví a architektury. Místo skutečné změny se někdy volí marketingové taktiky, které spíše manipulují dojmy než odrážejí realitu.

Když se udržitelnost potká s dlouhověkostí, dosáhneme skutečně nadčasových staveb.

Zatímco většina hostitelských měst vybudovala na svých okrajích velké nové olympijské areály, Paříž zvolila zcela jiný přístup.

Co kdybychom místo novostaveb provedli de—konstrukci již existujících domů? Co kdybychom místo lineárního myšlení uvažovali v kruhu? Jak se k dědictví panelových domů stavíme dnes a jaký bude jejich osud nadále?

Proč to děláme a kam tím míříme.